Abraham Maslow ve své psychoterapeutické práci přišel na to, že neuróza je nemoc z nedostatku. Odhalil nejenom příčiny neuróz, jimiž jsou nenaplněné potřeby bezpečnosti, sounáležitosti, blízkých milostných vztahů, úcty a prestiže, ale rovněž zjistil, že bez zajištění základních tělesných a fyziologických potřeb je nikdy nevyřeší. Potřeby Vašeho těla jsou proto prioritou číslo 1.
cesta ke šťastnému životu vede přes čtyři druhy učení, o kterých jsem psal ZDE. Jak však člověk pozná, co by se měl učit? Jakým směrem by se měl rozvíjet, aby byl pro něj jeho život naplněný? A jak vlastně dobře žít?
12 let mu to trvalo
Každý z Vás by po krátké úvaze a googlení zřejmě dospěl k závěru, že nejdříve musí mít každý z nás uspokojené základní potřeby, a až poté může přemýšlet nad rozvojem. Už Abraham Maslow ve své pyramidě naznačuje, že jako jednotlivci musíme nejdříve naplnit a dosáhnout určité úrovně potřeb, abychom dosáhli seberealizace – možnosti plného využívání potenciálu jedince. Teorie je nejlépe vizualizována jako pyramida nebo žebřík, ve kterém musíte „stoupat“, abyste dosáhli složitějších potřeb. Ve spodní části jsou vaše základní tělesné a fyziologické potřeby, které přes potřeby bezpečí a jistoty, a dále přes lásku, spolupatřičnost, potřebu uznání a úcty lze dojít až na vrchol k seberealizaci.
Nejvyšší cíl pro Homo sapiens
Ano, nelze dosáhnout seberealizace, když nejsou naplněny nižší úrovně potřeb. A tou nejnižší jsou základní tělesné a fyziologické potřeby. Když se na potřeby podíváme optikou čtyř částí člověka, kterými jsou myšlení, emoce, vůle a tělo, tak nám dojde, že to první, čemu bychom se měli začít věnovat, pokud chceme mít dobrý život, je naše tělo. Tělo má mnoho potřeb, ale začneme u těch největších.
Vše začíná u základů
Tou největší, bez které opravdu nemůžeme žít víc než minutu, někdo možná dvě, je dýchání. Dýchání je naše největší potřeba. Hned za ním následuje potřeba vody, bez které nepřežijeme déle než 7 dní. Následuje spánek, bez kterého průměrný člověk vydrží osm až deset dnů a samozřejmě jídlo, bez kterého přežijeme šedesát dnů. A jak nádherně jsou tyto potřeby propojeny s vůlí, emocemi a myšlením. Jak dokonale nám dýchání pomáhá uklidnit psychiku rozrušenou stresem, hněvem, strachem a nebo smutkem. Jak nám pitný režim pomáhá tělu distribuovat živiny a odpad. Jak nám výživa doplňuje stavební kameny na regeneraci a opravu částí našeho těla, které se neustále obnovuje.
Jaké jsou základní potřeby kromě potřeb fyzického těla?
Naše vůle nám pomáhá udržovat řád v životě. Řád a pořádek v našem životě, to jsou naše návyky. Už Aristoteles říkal, že: „Cestou k blaženosti je ctnost, která se získává učením, zkušeností a návykem.“ Další řadou potřeb jsou naše emoční potřeby. A těmi nejzákladnějšími jsou žízeň a hlad. Pokud jsou uspokojovány, tak jejich výsledkem je vitalita, spokojenost a zdraví, což je ten stav bezpečí a jistoty. I další emoce jako strach, hněv, smutek, radost, překvapení a znechucení nás dávají do pohybu a dynamizují nás. Některé nás přitahují a některé odpuzují, ale důležité je si tyto emoce zpracovat. Většina z nich je totiž pro naše tělo nepříjemná, a tak si je musíme zpracovat a dostat pod kontrolu. A jak si je máme zpracovat? Myšlením. Potřeba myslet vychází z naší podstaty a myšlení je základním nástrojem, který máme k dispozici jako jediný druh na planetě, a které nám umožňuje být člověkem.
Být člověkem je touha, jež vychází z naší podstaty
Být člověkem je stav, ve kterém myslíme logicky a nižší emoce jako strach, hněv, smutek, radost a znechucení nás nedynamizují. Je to stav, kdy přemýšlíme prefrontálním kortexem, sympatický okruh je vypnutý a využíváme ten parasympatický. A tento stav dosáhneme tím, že jednoduše řečeno vyskočíme ze stresu. Ze stresu vyskočíme tehdy, kdy máme uspokojeny všechny naše potřeby a rovněž i máme zpracovány i naše emoce, jak je to v pyramidě pana Maslowa, ale to už jsem zase na začátku dnešního mailingu a už bych se jenom opakoval. Jakmile je z nás člověk, tak můžeme s radostí realizovat svoje plány a naplňovat si potřeby lásky spolupatřičnosti spolu s potřebou uznání a úcty až k seberealizaci.
Léto, léto, plné emocí…
Jak jsem psal, léto je víc o emocích, které jste schopni lépe vnímat, tak jej využijte k dalšímu sebepoznání. Tentokrát pozorujte, jakým způsobem se Vás snaží rozpohybovat. Jakou základní potřebu Vám emoce naznačují? Nebo je tu nějaká emoce, která Vás často vyrušuje?
Léto je čas emoční…tak si jej užijte.
