Snídani v trávě teď právě prostřenou dejte trampům. Chce to detox!

Proč tak milujeme raňajky, že si je dáváme přinést i do postele? Protože vypínají nepříjemné pocity, které doprovázejí očistné procesy na úrovni trávicího traktu, který je ze všech orgánů v těle nejznečištěnější.

Možná, že jste se setkali s názorem, že když budete jíst často, tak si nastartujete metabolismus. Opravdu? Spíš si myslím, že systém se zahltí, přeplní a začne se zvyšovat množství odpadu, které tělo nedokáže vylučovat, protože se mu pořád něco cpe. Představme si bod, kdy se roznesla poslední zásilka živin a teprve teď dochází k trávení na buněčné úrovni. Začíná mozek, ten má přednost. Pokračují všechny zbylé buňky. Dokonce i buňky střeva se potřebují „najíst“. Když se nají, může začít proces vylučování. Začíná detox. Nejdříve dojde na hrubé zbytky nestráveného jídla, pak následuje vysypávání koše z buněk, které se začínají zbavovat nepotřebného odpadu, který vznikl zpracováním živin.

Po čtyřech hoďkách od žvance

Nabízí se otázka, kdy je tedy vhodné očekávat začátek detoxu? Dobrá otázka. Podle mého chápaní těla a zkušeností biologa je to nejdříve po čtyřech hodinách od posledního jídla. Tělo totiž potřebuje potravu strávit, pak ji přesunout do krve, která ji pak ve formě živin rozdistribuuje buňkám, které jsou konečnými uživateli živin. Ne žaludek. Prázdný žaludek znamená, že strava se přesunula do tenkého střeva, aby se živiny mohly absorbovat do krevního oběhu. Než se tedy skončí trávení a asimilace živin, tak nemůže začít žádný detox.

Jak můžu takhle osočovat zdravé jídlo?

Je tedy nejlepší dobou pro detox ráno? Přesně tak. Ráno je čas, kdy se tělo čistí, myje a zbavuje odpadu. Tehdy vnímáme nepříjemné pocity detoxu v oblasti střev, žaludku nebo trávicí soustavy. Spongiózní orgán zvaný jazyk se zbavuje „sajrajtu“ v podobě smradlavého bílého povlaku. Stojíme tady před důležitým rozhodnutím. Vypneme si tento detox, nebo v něm budeme pokračovat? Důležitá otázka, ale odpověď není příliš složitá. Záleží na tom, jak „zaneřáděné“ tělo máme. Pokud je tělo znečištěné, tak si uvedený detox dokážeme vypnout (a tedy přerušit, respektive zastavit) míchanými vajíčky, chlebem s máslem a se sýrem, lučinou, šunkou, nebo třeba müsli s jogurtem. Jak můžu takhle osočovat zdravé jídlo tím, že ho nazvu lepidlem, i když jde o ovesné müsli s jogurtem? Já je neosočuji, jenom jim dávám označení, které mají mít. Jde o vypínač detoxu, který spolu s ostatními uvedenými snídaňovými jídly opravdu takto účinkuje.

Zeptejte se tloušťů

Proč však potom výše popsaná snídaně přináší příjemné pocity? Přesně proto, že vypne detox. Ten je totiž doprovázený nepříjemnými pocity, které doprovázejí očistné procesy na úrovni trávicího traktu, který je ze všech orgánů v těle nejvíc znečistěný. Čím víc je tělo znečištěné, tím jde o intenzivnější nepříjemné pocity. Zkuste se zeptat těch, který mají 130 kilogramů a víc, aby vám řekli, jak jsou nepříjemné pocity „hladu“ (ano, oni ty pocity nazývají hlad). Obézní lidé u sebe pořád něco musí mít, jinak se cítí opravdu nepříjemně. Málokdo ovšem ví, že tyto pocity jsou pocity doprovázející detox. Každý detox se však dá vypnout, zpomalit nebo nechat pracovat .

Začínáme ráno po párty!

Už jsme si řekli, jak si detox vypínáme. Tady bych rád upozornil na tréninkovou situaci, kterou si lze vyzkoušet po nějaké párty. Když si večer dáváte do těla jed, jakým je alkohol, ráno můžete očekávat detox, společně s jeho příznaky. Tyto příznaky na úrovni trávicího traktu a někdy i hlavy si můžete vypnout. Jak? Zase nějakou „prasárnou“, tj. hamburgerem, míchanými vyjíčky, hovězím vývarem, nebo obloženým chlebíčkem. A uvidíte, jak se ty pocity „vypnou“. Ve dnech, kdy vaše tělo nebude bojovat se zbytky alkoholu z předchozího dne, naskytne se ráno čas k pozorování pocitů doprovázejících detox. Tyto pocity jsou možné pozorovat od ústní dutiny, tedy jazyka, přes oblast žaludku, nebo střev. Někdy se k negativním pocitům připojí i hlava.

Je vám špatně po ovoci?

Detox můžete zpomalit, nebo jej můžete nechat běžet. Zpomalit jej můžete podle toho, jak znečistěné je vaše tělo. Ti z vás, kteří snídají pečivo, obědvají v kantýně přílohu s masem a večeří zase pečivo s něčím, mají tělo víc znečištěné než ostatní a tudíž by měli být opatrní při snídani, zejména co se týče ovoce. Ovoce, respektive jeho kyselinky, jsou silné rozpouštědlo, které rozpustí odpad, který se například v žaludku potřebuje odstranit. Rozpuštěním vznikne docela hnusná hmota, která doprovází nepříjemné pocity v oblasti žaludku. Proto si někdo může myslet, že ovoce pro něj není dobré. Není to pravda, nicméně ovoce agresivní být může, což když se ignoruje, vede k vážnějším problémům. Takže pokud vyzkoušíte ovoce a je vám z něj špatně, tak můžete zvolit mírnější variantu – vařené ovoce. Pamatujte však na to, že potřebujete sníst dostatečné množství, aby se vám vypnul hlad, a vy jste nemuseli k emocem, které doprovázejí detox, ještě řešit emoce nevypnutého hladu.

Snídaně je nejdůležitější jídlo dne? Lež!

Velmi ozdravnou možností je nechat běžet detox dalších pár hodin až do oběda. Cože? Vždyť se vždy tvrdilo, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. S tím souhlasím, ale jak pro koho. Důležitá je snídaně pro ty, kdo prodávají chleby, vločky, croissanty, másla, šunky a hlavně lučinu. Pokud by to tak bylo, tak by výsledek byl vidět na populaci a jejím rostoucím štěstí, což se bohužel nekoná. Jediný, kdo ze snídaní zmíněného složení má nějaký prospěch, jsou akcionáři těchto společnosti, které tyto potraviny vyrábí. Pokud si necháte dvířka vnímání otevřená a nezablokujete se hned poté, co jste se dověděli, že to, čemu jste věřili posledních dvacet let, je nesmysl, pokusím se vše vysvětlit, což si dáte do souvislosti s vlastní zkušeností. Už v anglickém jazyce je snídaně nazvaná breakfast, což znamená přerušení půstu. Stejně jako je tomu u půstu, tak i u detoxu se můžete rozhodnout, zda přerušit, zmírnit, nebo pokračovat. Když se rozhodnete pokračovat, tak si ke snídani nedáte nic. Pouze se napijete vody a zbytek necháte na svém těle. Vašim prvním jídlem bude oběd.

Vaše tělo prosí o 17 hodin času

Tady si musíte dát pozor na to, aby jídlo, které si dáte k obědu, mělo dostatek vlákniny, respektive dostatek zeleniny, protože ta dokáže vykartáčovat to, co se připravilo k očistě. Představte si, že se ráno probudíte a máte na jazyku bílý povlak. Když byste si ke snídani dali chleba s lučinou, myslíte si, že byste jazyku pomohli? Nebo byste mu pomohli víc, kdybyste si ke snídani dali například strouhanou mrkev s jablkem? Ano, strouhaná mrkev s jablkem se díky obsahu vlákniny postará lépe o bílý povlak, který se nachází na jazyku. A stejně je to i s obědem ve dnech, kdy si vypustíte snídani. K obědu si dejte něco zeleninového, protože obloha s masem se jenom nalepí na bílý povlak, kterého se chce tělo v trávicím traktu zbavit. Tím, že vypustíte snídaně, tak vaše tělo získá až sedmnáct hodin času na to, aby se buňky a tkáně zbavily odpadu, kterého se potřebují zbavit. Tělo se potřebuje zbavit věcí, které se do buněk „nedostaly“ a také věcí, které se po desetiletí nalepovaly na stěny střev a celého trávicího traktu. Výše popsané zásady jsou systémovou změnou, kterou byste měli dělat pravidelně. Pokud ji uděláte jednou za měsíc, tak vám přinese podobné výsledky, jako kdybyste si jednou měsíčně vyčistili zuby.

Jdou na vás chutě?

Jak se proboha můžeme zbavit chutí tím, že si něco nedáme? Detox je očista těla, trávicího traktu a buněk od odpadu, který tělo nepotřebuje. Látky, kterých se tělo zbavuje, jsou opravdu nepotřebné, jde o toxiny a zbytky léků. Tělo se jich zbavuje dvěma různými cestami. Tou první je trávicí trakt, přes který odchází z těla odpad, který vznikl trávením. To co sníme, se všechno nedostane do buněk, ale dostane se to do tenkého střeva, z něj pak do tlustého střeva a pak ven. Pak tady ale máme ještě odpad, kterého se potřebují zbavit naše buňky, což je oněch 70 000 000 000 000 000 000 buněk. Buňkový odpad se ven vylučuje přes vylučovací soustavu. K tomu je určený lymfatický oběh, ledviny a močový měchýř. Bez pitného režimu se odpad na buněčné úrovni nemůže zdárně vyloučit z těla ven, což je svrchovaně důležité. Je důležité zmínit, že když se začne z těla vylučovat odpad, tak se zároveň začínají objevovat „chutě“. Jde o pocity, které člověk zaznamená, prostě se náhle objeví v těle. Hodně lidí tyhle chutě nazývá hladem, ale není to tak. Doporučuji proto pozorovat emoce, které se začnou formou chutí objevovat ráno po párty, na které jste si dali alkohol. Jakmile totiž začnete pozorovat tyto chutě/emoce, můžete si uvědomit jejich spojitost s procesem očisty. Už nepůjde o chutě, které máte po požití alkoholu, ale o chutě, které se po ránu začínají generovat v těle a jsou si s nimi nápadně podobné. Jsou si podobné hlavně proto, že jde o shodné procesy očisty, bez ohledu na to, zda jde o očistu od alkoholu ze včerejší oslavy, nebo o očistu od látek, kterých se tělo už dlouho zbavit. Když ony emoce poznáte, dokážete tělo pochopit a podpořit, nebo také zpomalit, zastavit celý proces očisty, když na to nemáte páru.

Dejte mu kartáč

Když si tedy několikrát po sobě vyzkoušíme ráno beze snídaně a navíc si k obědu dáme kartáč, který to, co tělo připravilo k vyloučení, vykartáčuje, můžeme si prostřednictvím mechanického procesu očistit tělo od věcí, které v něm nemají co hledat. Jde právě o látky, které způsobují pořád dokola zmíněné chutě. Odpozoroval jsem na sobě a klientech zajímavou paradoxní věc: na látky, kterých se tělo zbavuje, máme největší chuť, i když potravinu, která ji obsahuje, jsme neměli poslední dva roky v žaludku. Klienti mi říkali o chutích na kávenky, tatranky, tyčinky a křupky, na něž jim vyvstala chuť v momentě, když začali vypouštět snídani a systematicky a pravidelně začali tělo očisťovat. Tyhle nánosy jsou jako vrstvy cibule. Každá z nich se vytvořila v nějakém období, které bylo doprovázené určitými návyky a s tím spojenými potravinami, jejichž zbytky se usadily příslušném odpadu. Jakmile se látek, které chutě způsobovaly, zbavíte, můžete rovněž počítat s odměnou. Chutě se přestanou objevovat a budete si moci dovolit vstoupit do Starbucksu a odolat mrkvovému nebo čokoládovému dortu, protože látky, které na ně rozvášnily chuť, už nebudou součástí vašeho těla.

Vítěz osedlal chtíč

Tuhle otázku si položí každý, kdo přemýšlí, nebo byl inspirován či donucen ke změně životního stylu. Jak tedy poznám, proč mám měnit svoje dosavadní zvyklosti? Má se tak stát kvůli kaloriím, pro spalování, pro menší boky, nebo pro pevnější zdraví? Myslím, že všechny ze zmiňovaných důvodů jsou pro někoho důležité, ale ze svých zkušeností vím, že tyto věci se po dosažení cíle zdají jako malicherné. Lidé, kteří svůj cíl dosáhli, na ně v zásadě nemyslí, nepřipomínají si je a ani nijak je ve svém životě nevyužívají pro další růst. Představte si, že jste právě zhubli deset kilogramů a říkáte si: Je super, že jsem dostala pod kontrolu jídlo nebo že jsem konečně začala hubnout. Motivace může být prostší. Člověk má prostě radost z toho, že něčeho dosáhl, že se v něčem zlepšil. Parametrem zlepšení není to, že jste začali jíst více zeleniny a ovoce nebo že pravidelně pijete čistou vodu. Tím hlavním parametrem je, že jste se naučili zvládat pohnutky, lákadla, neřesti. Prostě jste najednou dostali pod kontrolu svůj život a přestali jste být ovládáni potravinami, nápoji nebo jinými chtíči.

Když drahá přináší snídani do postele

Když někdo zvládá udělat si k večeři salát, tak se neliší od toho, kdo si usmaží vajíčka. Z pohledu schopností nebo času na přípravu surovin vyjdou tyto dvě možnosti přibližně na stejno. To hlavní, co v případě rozhodování nastane, je konflikt. Konflikt pohnutky a zábrany. K pochopení toho, jak to funguje, bychom si měli ujasnit, co taková zábrana je a jak ji poznám. Základní parametr zábrany je emoce, napojená na myšlenku. Představte si, že jste se probudili a v kuchyni stojí váš partner nebo partnerka, kteří pro vás připravili snídani. Je v zásadě jedno, co to bude, ale vy prostě víte, že když tohle sníte, tak vám nebude dobře. Tohle přesně je zábrana. Vyvstane nějaká emoce, kterou myšlení obohatí o význam, že tohle není dobré, z jídla mi bude špatně, neměl bych ho jíst. Najednou je tady vytvořený konflikt, vnitřní konflikt. Zábrana a pohnutka. Z příslušného rozhodnutí však plynou důsledky. Jaké? Když je pohnutka větší než zábrana, tak uděláte to, k čemu jste měli averzi, do čeho se vám nechtělo a co nebylo v souladu s vámi. Když je větší zábrana než pohnutka, tak to, co neuděláte, vás potěší. Říkáte si: tak kvůli tomuhle bych měl mít nějaké potěšení měnit svůj životní styl? Ne. Potřebujete poznat další úroveň toho, když zvítězí pohnutka nad zábranou. Tou další úrovní je pochopení emoce, která tam vzniká. Ano, myslím přesně ten nepříjemný pocit z toho, který se ozve hned nebo za chvíli poté, co pohnutka je větší než zábrana.

Odvahu!

Dočetli jste až sem a připadá vám, že nesnídat nezvládnete? Že byste v práci „hlady neviděli“? Pro takové mám určenu jednu závěrečnou zmírňující radu. Zkuste alespoň snídani oddálit, co to jen lze, třeba na desátou hodinu. Tělo vám poděkuje za každou hodinu klidu navíc. Odvahu!

Článek byl původně zveřejněn na serveru parlamentnilisty.cz