Vedou chutě k nadváze, nebo nadváha k chutím?

Chutě jsou definovány jako časté intenzivní nutkání jíst určité druhy potravin. Existují lidé, kteří popírají jejich existenci, ale ve skutečnosti jsme je už všichni někdy pocítili. Někteří více než jiní. Někdo má intenzivní chutě na sladké, někdo na slané.

Intelektuálně chápeme, že když budeme-li jíst tyto potraviny, je zde velká pravděpodobnost, že nabereme na váze. Cítíme se však většinou vůči nim bezmocně.

Třeba alkohol. I když pití zničí jeho život, alkoholik se cítí přinucen k pití. My chápeme, že je obětí alkoholismu a poskytneme mu podporu, aby to snad zvládl zvrátit. Můžeme jej povzbudit, aby se připojil k anonymním alkoholikům, aby si s sebou nenesl stigma, že se vzdal, nebo že prostě neměl žádnou vůli.

Bohužel naše chutě na „prasárny“ nejsou bez takového stigmatu. Pokud se vám nepovede odolat volání koblihy, pak mnozí to považují pouze za vaši vinu a pomoc je mnohem těžší najít.

Existuje také souvislost mezi nadváhou a chutěmi. Největšími škodiči jsou sladké potraviny, potraviny, které obsahují škroby/cukry, nezdravé potraviny a potraviny s vysokým obsahem tuku. Avšak vedou chutě k nadváze, nebo vede nadváha k chutím, nebo snad platí obojí? To je velmi důležitá otázka, protože pochopení příčiny je klíčem k výhře. Co tedy způsobuje chutě?

Jednou teorií je, že chutě jsou reakcí na nedostatek některých živin nebo celkové energetické výživy organismu (kalorie). Neexistují však žádné vědecké údaje, které by potvrdily, že je to pravda. V případě nadváhy je asi všem jasné, že těmto pacientům nechybí energie z jídla, ale existují i tací, kteří tvrdí, že nadváhu způsobuje nedostatek živin. Takové tvrzení pak vede k jezení nutričně koncentrovaných jídel, které pak mění strukturu těla a ti co na takovou strategii přistoupí začnou hubnout. Sami posuďte, někdo, kdo má nadváhu, řekněme 20 kg, si zajde za poradcem pro výživu a ten mu sdělí, že jeho tělo je nedovyživené. Změní mu jídelníček a najednou začne hubnout. Jídelníček se změní většinou ve prospěch bílkovin, které potřebují k metabolismu větší množství vody, takže člověk hubne, ale přitom jenom vodu. Bílkoviny však zanechávají v těle značný odpad, i když ne až tak objemný, jako  v případě škrobů a cukrů. Takže takovéto diety, jako např Atkins, nebo Paleo vám sice mohou v určitých případech pomoci zhubnout, avšak vždy na úkor větší toxicity těla.

Ale vraťme se k chutím…

Další možností je, že se chutě na některé potraviny rozvíjí díky důslednému propojení určitých potravin s určitými podněty nebo společenskými kontexty (zvláštní příležitosti). To by znamenalo, že chutě k některým potravinám jsou z velké části podmíněnou reakcí (jako v případech Pavlových psů). Pokud je to tak, pak součástí řešení je přerušit to. To znamená, že pokud můžeme na delší dobu přestat užívat určité potraviny, měly by se tyto chutě pomalu zlepšovat.

Je to ale pravda? Ano, je.

V několika studiích byli účastníci rozděleni do skupin, ve kterých jim byla podávána nízkokalorická strava – kolem 1200 kcal denně, nebo strava s ještě nižším obsahem kalorií – kolem 800 kcal denně. Závěrem vědci konstatovali, že závažné omezení kalorií bylo mnohem účinnější při snižování chutí na sladké, karbohydráty/škroby, tučná jídla z fast foodů, nebo jídla s vysokým podílem tuků. A to i přesto, že 1200 kcal je již extrémně málo.

To vede k situaci, kterou jsem pozoroval u lidí, kterým jsem pomáhal s půsty. Když jíte málo, opravdu velmi, velmi málo, způsobuje to, že jste méně hladoví. Ne více hladoví. Pokud máte chutě, pak je tento efekt velice důležitý. V uvedených studiích se ukázalo, že 1200 kcal dieta byla prakticky neúčinná při snižování chutí, ale 800 kcal dieta je snížila o nejméně 50%.

Tento účinek se projevuje u všech typů potravin, ať jde o sladkosti, škroby, tučné potraviny nebo fast food. Časem se tento efekt nezmění, ale přetrvává. Jakmile zahájíte opakované podávání těchto potravin, efekt se rozptýlí.

Novější výzkumy ukazují, že intervence trvající nejméně 12 týdnů s kalorickým omezením snižují chutě. Efekt není obrovský, ale opět konzistentní pro všechny způsoby stravování – slané, sladké, mastné nebo nezdravé potraviny. Lidé, kteří snižují příjem rafinovaných cukrů velmi blízko k nule, například zjistí, že jejich chutě zmizí. Pokud budete jíst více cukru, chutě se nezlepší – zhoršují se. Je to jako svrbění – škrábání nebude lepší – to bude horší.

Aplikace půstu a omezení na potraviny, které nezvyšují chutě, jsou zřejmé. Obě „techniky“ je důsledně snižují – což je jeden z klíčů k úspěchu. To je zcela v souladu s mými zkušenostmi. Na rozdíl od očekávání téměř všech lidí, půst snižuje hlad i chutě.

Lidé, kteří doporučují, abyste jedli 6 nebo 7 krát za den, abyste předešli těmto chutím, nemají žádnou praktickou zkušenost a nerozumí tomu, jak funguje naše tělo. Pokud budete jíst neustále, je pravděpodobné, že budete krmit svoje chutě. Pokud zahájíte půst, stačí začít tím, že vyhodíte snídaně, nebo večeři – několikrát týdně. Pak po měsíci můžete vyzkoušet si dát půst od jídla celý den.  A vaše chutě znatelně poklesnou.