Stejně to děláme pro emoce – potřeba pevného bodu

Kéž bych to, že práce na sobě povede k lepšímu životu a ke štěstí, věděl již před 20 lety. Všechny ty knihy, články, videa, která mi na své cestě pomáhala. Pochopení svého hradu a map svých paradigmat. To, že nejdůležitější jsem já, protože když já nebudu v souladu se sebou, nemůžu být šťastný a potom ani nemůžu udělat šťastným nikoho kolem mě. A to štěstí nevězí v tom, kolik něčeho mám, nebo nemám. Naštěstí štěstí nezáleží na tom, jaký mám zůstatek na účtu, nebo na tom, kde jsem byl letos na dovolené a kolikrát jsem si je letos mohl dovolit. Netkví to ani v tom, kde mám byt, nebo jaké mám auto nebo typ mobilu. Je to o něčem úplně jiném.

Plnit si sny můžeme jenom tak, že se posouváme dopředu. A duchem kultivujeme tělo a duši. Překonáváme se. Svou vůli, svoje postoje a přesvědčení. Jenom tím, že se nějak překonáme, dostaneme odměnu. Odměnu ve formě vnitřního pocitu štěstí, naplnění a souladu, jenom ta nám poté zajistí, že se najde někdo kolem nás, kdo by to chtěl taky a je ochoten za to i platit. Až tady na nás čeká ta odměna. Jenom tady si konečně začínáme plnit svoje sny.

 A pokud chceme plnění snů zopakovat, ve stejném gardu, jak jsme jej již zažili, pak musíme zase nastoupit na spirálu, pracovat na sobě, překonávat se a využívat vůli k tomu, abychom se zase o kousek překonali. Poté opět dostaneme nějakou odměnu za to, co jsme svojí prací vymysleli a předali světu. Když se soustředíme na nějaký plán, knihu, učení, tak si jej vždy musíme přizpůsobit, pro sebe s ohledem na čas a vnější podmínky. Letní verze, zimní verze. Jinak to nejde.

Pokud někdo nedokáže přijmout, že je bohatý, protože má u sebe v peněžence tisíc korun a sedí v kanceláři, kde je nepotřebuje, tak nemůže položit první cihlu základu, na kterém by mohl postavit bohatství. Není to o tom, abyste se snažili vytvořit si v sobě pocit nějakého překotného pocitu bohatství, které vlastně vůbec neexistuje, ale začali a našli pevný bod reality, od kterého se můžete odrazit a plout s ním dál.

Bez pevného bodu nejde vytvořit žádnou cestu, protože pokud nevíte, kde jste, tak i přesto, že víte, kam chcete jít, nevíte, kde začít. Kde začít a kde udělat první krok, je přesně ten začátek, který každému pomáhá k uvědomění si svého pevného bodu ve vesmíru a když znáte pevný bod a chcete udělat cokoli, tak určitě budete vědět, co má být ten první krok, který směrem ke svému cíli potřebujete udělat.

Toto kdybych věděl před 15 lety, tak bych každý den uváděl do stavu vděčnosti za ten schod, který jsem v životě dosáhl a věděl bych zároveň, jaký další krok mám směrem ke svému cíli udělat. Stejně to všichni děláme pro pocity.