Pan Zdeněk začal před měsícem hubnout, zhubl 3 kila a pak se mu to zastavilo. „Začal jsem konečně pravidelně jíst“, dodal na vysvětlení. Naše biologická preference neustále hledá odpověď na složité věci v jednoduchých příbězích, aby mohla dělat projekce z minulosti do budoucnosti, ale podívejme se, jaké máme proboha výsledky!
Naše myšlení, které je z větší části postavěné na příbězích, nás v minulosti inspirovalo, učilo a umožnilo nám růst. Příběhy o Bohu, o stvoření, o cestě života nás osvobodily od úzkosti z existenciálních otázek a nasměrovaly nás k našemu smyslu, ke smyslu našeho života. Možná, že to byly právě příběhy, které nás postavily na vrchol potravinového řetězce.
I když nemáte básnické střevo
Kouzlo jednoduchých příběhů bylo většinou postavené na metafoře. Ta nám nabídla i jiné informační úrovně, které nám poskytly vhledy k lepšímu chápání toho, co se ve světě skutečně děje. Také vím, že mozek nemá žádný telefon, ale i přesto pro vysvětlení toho, jak funguje snižování krevního tlaku, používám raději metaforu: „A mozek telefonuje ledvinám s naléhavou žádostí, aby vypustily vodu ze systému a snížily tím tlak“.
Poučení z jednoduchých příběhů
Ne vždy je však jednoduchý příběh, kterým popíšeme to, co se děje v našem životě, postavený na metafoře. Často se stává, že naše mysl vytvoří zjednodušený příběh bez našeho vědomí. Do informací, které nejsou nijak propojené, doplní nějaké další informace nebo fakta, a vytvoří z nich nový příběh, který má začátek, konflikt a vyřešení a všechno má příčinu i následek. Když se jedná o připálený oběd, který jsme dělali v čase, kdy jsme zároveň dokončovali e-mail šéfovi, naše mysl nepotřebuje dohledávat informace o teplotě plotny, nebo o teplotě pálení česneku, který díky tomu zhořkne. Naše mysl může vytvořit jednoduchý příběh typu: „Když děláš dvě věci najednou, takhle to dopadne“. Případně jej může obléci do metaforického hávu: „Na dvou židlích nelze sedět“. Poučíme se z něj a hloubku jeho poučení můžeme aplikovat i na jiné části našich životů.
Hlavně aby to dávalo smysl. Nám samotným.
Když se však jedná o složitější situaci – tragédii, nebo překvapení, ke které nemáme dostatek relevantních faktů, tak nám naše hluboká touha pro nalezení příčiny někdy propojí fakta, která spolu vůbec nesouvisí. Tohle jsme na sobě schopni pozorovat, když vyhodnocujeme výsledky voleb, výhru/prohru našeho oblíbeného sportovce, nebo naši nadváhu, či zdravotní stav. Naše touha po začátku a konci, po příčině a následku nám nejenom vytváří hranice a sbírá pro to důkazy o tom, kdo za to může a kdo je nevinný, ale také formuje naše myšlení do budoucnosti. Projektujeme z minulosti do budoucnosti a doplňujeme si chybějící kousky, aby do dávalo smysl. Nám samotným.
Zastavilo se to, takže jak to zase rozběhnout
A tak jak je to u jiných pastiček naší mysli, i tato se děje bez toho, abychom si toho všimli. Neustále děláme projekce minulosti do budoucnosti a mnohdy si vytváříme kaleidoskop našich konspiračních teorií. Také jeden klient, pan Zdeněk, za mnou přišel s tím, že před měsícem začal hubnout, zhubl 3 kila a nějak se mu to zastavilo. Potřeboval by JENOM poradit, jak to zase rozběhnout, protože jeho plán byl do léta mínus 15 kilo. Začal pravidelně jíst a najednou začal hubnout. Jednoduché, ne?
Když něčemu nerozumíme, můžeme skončit špatně
Při tomto druhu zkreslení často vidíme, že když o něčem víme málo, snadněji se přizpůsobíme tomu zbytku, co už víme. Podstatou je to, že hledáme data, která podpoří to, čemu věříme. I pan Zdeněk našel podobné příběhy na síti, avšak každý z nich radil něco jiného. Jeden radil počkat, druhý přidat sport, třetí přidat tuk a čtvrtý ubrat sacharidy. Když za mnou tenkrát dorazil a moje první otázka byla: „Jaká je dle Vás příčina Vaši nadváhy?“, odpověděl, že nemá ani tušení. Když jsem se ho zeptal, jak by si opravoval auto, kdyby mu najednou začal kapat olej z výfuku, otevřel oči a bylo vidět, že mu to právě došlo.
Hlavně rychle
„Máte nějakou hypotézu?“, zeptal jsem se. Znovu otevřel oči, jakoby se mu slepily řasy a chtěl si je rozlepit. Většinou si uděláme hypotézu a pak hledáme data, která ji podpoří. A někdy ani to ne. Stačí, když se shlédneme v nějakém názoru o tom, co funguje. Někdy stačí, abychom převzali názor celebrity, jindy stačí dostatečné množství falešných referencí. A jakmile se identifikujeme s jednoduchým příběhem, hledáme jenom data, která podporují naše předpoklady. Navíc si ani neuvědomujeme, jak moc ignorujeme data, která s naší hypotézou nesouhlasí.
Je to danost, se kterou je lepší počítat
Špatnou zprávou je, že biologické přitažlivosti k jednoduchým příběhům se nezbavíte. Když si však uvědomíte, že si s sebou nesete nějaký jednoduchý příběh o … je lepší, když se nejdříve soustředíte na to, jestli se jedná o zkreslení typu příčina → následek nebo zkreslení díky převzatému názoru. „Tohle jsem už zažila a vím, jak to dopadne“ je vzoreček zkreslení příčina → následek. Pokud to tento případ není, tak to může být převzatý názor. V tomto případě si uvědomte, jakou roli hraje ten, kdo Vám tento jednoduchý příběh ukázal, a položte si jednoduchou otázku: „Je to člověk, který by mi měl radit s…?“ Pokud ne, nezlobte se na něj a zkuste si vytvořit k vaší situaci ještě jeden příběh, lépe dva.
Ne zbavit se jich, ale dostat je pod kontrolu
Tady nejde o to zbavit se jednoduchých příběhů, ale právě o to vyloučit ze hry ty, které nabízí rychlé řešení pro složité věci. Tak složité, že mohou skončit nemocí, nebo dokonce smrtí. Tím, že vyskočíte z pastičky jednoduchých příběhů, si otevřete dveře k vesmíru možností, jak svůj problém vyřešit.
Nemůžete se rozvíjet, když nemáte vyřešené problémy. Proto je důležité se někomu otevřít, abyste mohli sami vyjádřit to, co Vás nejvíc pálí. Na Zemi však není nikdo, kdo by uměl vyjmenovat Vaše problémy podle priorit lépe než vy, proto jsem Vám chtěl nabídnout nezávazný rozhovor, ve kterém bychom si popovídali o zdravém stravování, ale je možné, že s ním souvisí i jiné problémy, které byste si jinak nedovolili otevřít. Zavolejte mi a probereme to: 736 766 878.
