Někdy nás chránily, nyní nám škodí. Naše vlastní myšlenky mohou být po 20 letech příčinou naší nadváhy. Jak však poznáme, že nám přestaly sloužit a nyní nám škodí?
Paní Markéta se mi od začátku zdála v oblasti biologie člověka nadmíru vzdělaná. Nemusel jsem s ní v rámci našich koučovacích sezení trávit dlouhé minuty vysvětlováním, jak funguje naše tělo. Většinu toho, co jsem ji chtěl naučit, už chápala. Informace o pitném režimu, o tom jak funguje inzulín, ale i důležitost zeleniny a ovoce v jídelníčku. Byl to už asi třetí nebo čtvrtý týden, kdy jsme se bavili o tom, co jí k obědu a ona pořád odbíhala od tématu. Bylo mi to podezřelé, ale nakonec jsem ji postavil před otázku, od které nebylo úniku. Kde jste včera obědvala?
Není automat jako automat
Zarazila se a přiznala barvu. V mekáči. A předevčírem? V káefcé. A proč, zeptal jsem se, měla jste málo času, nebo co za tím vězelo? Nevím, řekla, prostě když jdu kolem fastfoodů tak vím, že to není zdravé, právě naopak, že je to škodlivé, ale pak si sama sebe uvědomím až ve chvíli, kdy si vkládám do pusy hranolky, které zapíjím kolou. Zpozorněl jsem, protože takové automatické chování má většinou nějaké hlubší souvislosti. Navedl jsem ji na to, aby se při další příležitosti, kdy půjde kolem nějakého fastfoodu, zkusila soustředit na vnitřní dialog, který v ten moment v její hlavě probíhá, zda-li do mekáče vkročí, nebo ne. Tam bychom mohli najít něco, co nám pomůže alespoň určit směr, odkud vítr fouká.
Jídlo není důležité
Na další session přišla v pozitivní náladě, protože při druhé návštěvě mekáče zjistila, o čem se sama se sebou baví. Škoda, že jsem si ji tenkrát nenahrál, protože to pro mě byla opravdu klíčová desetiminutovka, která mi odhalila hloubku lidské psychiky. Paní Markéta si uvědomila, že vnitřní dialog se sebou začíná vést, už když opustí kancelář a odchází na oběd. Tam začínají myšlenky přinášet nápady na různé zdravé možnosti, které by si k obědu mohla podle svých znalostí koupit. Jakmile už však byla na dohled od mekáče nebo káefcé, tak se barva vnitřního dialogu změnila. Najednou byly informace spíš negativní. Nedokázala je úplně přesně zaznamenat, ale tou hlavní racionalizací, která ji umožnila vstoupit do restaurace, bylo, že: „Jídlo není důležité.“
Tohle může být seriózní příčina
Jakmile tuto informaci zaznamenala, přijala ji jako argument, díky kterému mohla s klidem vejít do restaurace a dát si k obědu svůj obvyklý výběr. Byla to pro mě důležitá informace, ale chápal jsem, že jsme teprve na začátku. Potřebovali jsme vypátrat, kde tato větička mohla vzniknout, abychom s ohledem na situaci, při které vznikla, mohli dál pracovat. Jak vidíte, nejsou to jenom hormony, nebo fyziologie orgánů, které se mohou stát příčinou nadváhy. Mohou to být i nezpracované emoce.
Když nám něco, co nás chránilo, začne ubližovat
Když se nám stane nějaká emočně nasycená situace, tak nám hormony zprostředkují v těle příslušnou emoci. Strach, hněv nebo smutek. K tomu, abychom tuto informaci mohli zpracovat, abychom se ze situace mohli poučit, zařadit ji do naší databáze a zbavit se tím uvedených nepříjemných emocí, k tomu potřebujeme myšlení. Myšlení je totižto fenomén, který se takto podílí na evoluci lidského pokolení. Někdy nám však situace, které jsme si myšlením zpracovali, mohou vytvářet v budoucnu výzvy. Je to proto, že myšlením, které odpovídá úrovni osmileté holčičky, si můžeme vytvořit přesvědčení, které nám sice v tom čase, kdy se ta situace stala, může sloužit, ale při slepé aplikaci tohoto přesvědčení nám za 20 let může začít škodit. Začne nám škodit v něčem, co je pro nás důležité, a je jedno, jestli je to zdravá strava, práce, nebo vztah.
Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost
V případě paní Markéty jsme přišli na to, že větička: „Jídlo není důležité“, vznikla v jejím dětství, kdy se na výletech v horách malinká Markéta za první hodinu většinou totálně vydala z energie. Ráda poskakovala, běhala, užívala si energii přírody. Pochopitelně, že se po hodině běhání po lese obrátila na mámu s prosbou: „Mami, já mám hlad!“ Maminka, praktická žena orientována na cíl, většinou odpověděla: „Markétko, jídlo teď není důležité, teď potřebujeme dojít k cíli. Až se dostaneme do cíle, tak se najíme.“ Větička: „Jídlo není důležité“, pomáhala malé Markétce racionalizovat nepříjemné pocity a díky této větičce uměla s otravným hladem pracovat.
Začni měnit budoucnost
Tehdy ji ta větička chránila, ale teď v dospělosti ji už ubližovala a přestala jí sloužit. Markéta věděla, že jídlo z fastfoodu není ani odměnou, ani nástrojem, který by jí mohl vylepšit postavu. Je to taková blbá větička, která ji neustále oddalovala od cíle a očekávaného výsledku. Co však s takovým přesvědčením dělat? Musíte si jej vyměnit za nové, funkční a takové, které Vám bude sloužit v dosahování Vašich cílů. A když s něčím jako je „Jídlo není důležité“ žijete 20 let, tak je Vám asi jasné, že výměna starého přesvědčení za nové nebude trvat týden. Je to proces, na začátku kterého si potřebujete zformulovat své nové prospěšnější přesvědčení. Paní Markéta si vytvořila novou větičku, která se měla stát jejím novým přesvědčením: „Jídlo je důležité, protože mi zajišťuje energii a výživu mého těla, abych mohla dosahovat svých cílů.“
Rituály jako z magie
Pravidelně ji ráno a večer opakovala a starou větičku si napsala na papír a spálila. Byla to příčina nadváhy, která se dostala až na úroveň myšlení, a která se nemohla odstranit jinak, než opět samotným myšlením. Až odstraněním této příčiny jsme se mohli pustit do odstraňování následků pravidelné konzumace fastfoodu. Markéta si pak uvědomovala i jiné „větičky“, které jí přestaly sloužit a dovednost, kterou si vytvořila, mohla použít i v jiných životních situacích.
Sám bych to však nedal
Nefunkční přesvědčení se často pozná tak, že nás něco neustále zastavuje, i přesto, že něco tak strašně moc chceme. Je to jako nějaká skleněná zeď, zastaví nás a dál se nehneme. Z mých zkušeností s klienty, ale i mých vlastních zkušeností s nefunkčními přesvědčeními vím, že se takové přesvědčení nedá odstranit bez sparring partnera. Kouče, poradce nebo kamaráda, který ví, co dělá. Pokud se Vás to týká, tak se ozvěte a pomůžu Vám.