Byznysová komunita prosperuje, jsou-li lidé v tomto prostředí zdraví… Pro mnoho ostatních oborů podnikání je naopak výhodné, když jsou jejich „klienti“ nemocní, závislí, nebo obojí. Pro zaměstnavatele je však velkou výzvou udržovat pracovníky zdravé, šťastné a produktivní. Nemocný zaměstnanec neprodukuje jenom zbytečné náklady, ale vyvolává také zvýšenou zátěž kolegů, která se projevuje například ve zvýšení pravděpodobnosti jejich onemocnění. Ale nejen to…Kromě nákladů na zdravotní péči dochází k celkovému snížení produktivity firmy. K problémům s udržením zaměstnanců přistupují náklady na absentérství a na nemocenskou, vznikají výdaje za dočasné zaměstnance. Firmu zatěžuje obrat zaměstnanců a s tím spojené náklady na nábor, objevují se problémy s nízkou morálkou. Výsledkem je snížení spokojenosti zaměstnanců. V uvedeném výčtu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Vzhledem ke komplexnosti dopadů tady už nejde jenom o problém personalistů. Jednoduše řečeno: pevnější zdraví generuje lepší byznys, což už bylo prokázáno.
Pocity? Ty se ve firmách nezohledňují
Zatímco před deseti lety si společnosti uvědomovaly návratnost investic do firemních wellness programů jenom formou snížených nákladů na zdravotní péči, jejich pozornost se dnes obrací k celkové produktivitě. Nepřímé náklady na řešení špatného zdravotního stavu (nejenom absence, ale i tzv. presenteeismus, tj. chození do práce nemocný) a na samotnou zdravotní neschopnost mohou být totiž až třikrát vyšší než přímé náklady na zdravotní péči. Firmy jsou zkrátka nuceny se ve zvýšené míře zajímat o kritické faktory pro výkon a potenciál zaměstnanců. Sledují nejenom manažerské pozice, ale stále více se starají už i o řadové zaměstnance, na kterých stojí a padá každodenní operativa a styk se zákazníky. Za rozhodující, pro výkon i potenciál, jsou v odborných studiích označovány kognitivní schopnosti, emoční inteligence, osobnostní rysy a úroveň motivace. Málokdo však tuší, že téměř všechny faktory jsou ovlivnitelné jediným ukazatelem, kterým je úroveň energie zaměstnance. Ta však není dostatečně objektivním ukazatelem pro korporátní svět, protože se nedá něčím měřit. A pocity? Ty se ve firmách nezohledňují. Navíc je náš život plný stresu, takže úroveň energie zaměstnanců značně kolísá v závislosti na období, stavu velkých projektů, ročním hodnocení a jiných ne méně důležitých parametrech. V některých případech ani nekolísá, prostě se udržuje na bodu mrazu.
Ne strava, ale výživa!
Když si uvědomíme, že ovlivněním výše energie u zaměstnanců můžeme zároveň vyřešit motivaci, zlepšení kognitivních schopností, vyniknutí silných stránek a osobnostních rysů, tak se mnoho manažerů potěší. Ale jak toho dosáhnout? Uvažujeme-li logicky, budeme hledat zdroj energie, kterým je ovšem strava. Vlastně strava ne, ale výživa. Jenom ona, a ne prázdné kalorie, poskytne našemu tělu vše, co potřebuje. Po jídle z fastfoodů nebo po pozření tzv. hotovek upadají zaměstnanci téměř bez výjimky do stavu, kterému se anglicky říká food coma. Jde o záludnou past, která se rozevírá s věkem. Jak mi vyprávěl známý, tak cca do jeho čtyřicátého roku života trvalo jeho poobědové „kóma“ po oblíbené šunkové pizze půlhodinku nebo výjimečně hodinku. Pak nějak došlo k přelomu a najednou se doba trávicího „bezvědomí“ prodloužila na hodiny dvě a někdy i na víc. Čím je totiž člověk starší, tím pomalejší může mít metabolismus. Kamarád byl novinář a tak se po obědě zkoušel projít, aby trávení urychlil. Výsledkem bylo, že v redakci pak vysedával do pozdních večerních hodin s dopady na jeho rodinný život. Nakonec vše „vyřešil“ tím, že na obědy přestal chodit a dával si v práci jen častěji „něco menšího“. Po jejím skončení vyrážel na kýžené opulentní večeře. Na nutriční kvality jeho denních „mezijídel“ jsem se ani neodvážil zeptat. Korporace nicméně chtějí, aby jejich „ovečky“ i po obědě věnovaly svou energii do priorit a cílů firmy. Společnosti zkrátka nesnesou, aby jejich pracovníci usínali po svíčkové, ale naopak vyžadují, aby měli motivaci, kterou strhnou k výkonu kolegy. Svádění ke kávě s croissantem nebo s nějakou jinou sladkostí ovšem celou situaci jen zhoršuje…
Je třeba se opřít o pozitivní devianty
Jak tedy ve firmách docílíme, aby se pracovníci stravovali zdravě a měli energii, motivaci a lepší „odpich“? Má se snad čekat na to, až jim začne vadit nadváha, nebo až jimi zatřese nemoc a oni se vzpamatují? Mezi zaměstnanci již v dnešní době existuje skupina, která se věnovat zdravé výživě chce a hledá informace o tom, co je výživné a co ne. Tihle lidé pečlivěji vybírají obědy a hledají nové doplňky, které by jim pomohly k vyrovnání se s náročným a stresovým životem. Zjednodušeně řečeno, pasou po vybraných kvalitních bílkovinách a po zelenině. Šuškají si pak navzájem své tajné tipy. A právě takovým „osvícencům“ by se firma měla věnovat, protože právě oni mohou inspirovat i své okolí. Nejlepší změna je pak taková, která se stane návykem…
Článek byl původně zveřejněn na serveru parlamentnilisty.cz
Umíte si zapnout parasympatikus? Pod jeho taktovkou můžete hubnout, zlepšovat imunitu a dosahovat cílů.
Sympatikus zase přebírá velení, když jsme ve stresu. Ten je sice obrannou reakcí těla, ale před nadváhou ani před COVID -19 Vás neochrání. Naučte si parasympatikus zapínat a Vašich cílů budete dosahovat s nečekanou lehkostí. Lidské tělo řídí 2 nervové systémy....
Polévka na zimní dny? Za mne boršč.
Zimní dny jsou prima, pokud se máme čím zahřát. Hodně z vás bude protestovat, že zahřát se polévkou…to je lepší punč, nebo grog, ale přece jen, pokud bychom se k obědu zahřívali grogem, mohl by nám uniknout zase večer:-) Ale boršč...Tato polévka mě napadla jednoho...
Jak se dopátrat k tomu, co na hubnutí funguje?
Zaručené diety. Zaručené doplňky. Zaručené potraviny. Zaručené postupy. Jak je však možné, že i přese všechny lajky a spokojené recenze toho, co je udáváno jako zaručené, na Vaše hubnutí nefunguje? Co na hubnutí funguje? Jak je možné, že někdo může dosáhnout výsledky...
