Člověk je stavěný na kompromisy a studie ukazují, že jsme klidně ochotni začít pracovat proti našim zájmům, pokud si myslíme, že je to fér. Kompromis může být řešením v jednoduchých situacích, ve složitějších nás však limituje. Žádná výhra, i když v mozku chutná jako zmrzlina.
V minulém článku jsem začal psát o úskalích hubnutí, o oblastech, které nám mohou vytvořit iluzi, nebo zkreslení a díky nim se ztratíme na cestě za našimi cíli. Abyste tomu rozuměli správně, úskalí nejsou nějaké ojedinělé viry, které se nám dostaly do myšlení a hackly nám jej. Jsou to velice staré automatismy nebo způsoby, které dávali našemu myšlení jistý řád. Někdy v jednodušších časech nám sloužily, ale dnes ve složité době nám už nejsou schopné pomáhat v řešení problémů, jimž čelíme. Nejsou to jenom problémy výživy, ale i problémy politické, ekologické, či společenské.
Ve dvou se to táhne líp
Klientka Míla se rozhodla, že začne hubnout. Natrefila na můj článek o inzulínu, který ji dával smysl, ale neuměla si představit, jak by tu změnu mohla nastavit ve svém životě. Pracovala v menším oddělení v jednom korporátu, kde měla prima kolegy, a v práci byli jedna rodina. Sdíleli mezi sebou dobré i zlé. Slavili spolu svátky a narozky, a věděli o sobě docela hodně. Spolupráci jsme začali klasicky, pitným režimem. Po dvou týdnech mi Míla sdělila, že její kolegové se o pitný režim začali zajímat také a hodně z nich s ní začalo dodržovat správný pitný režim. Docela se u nich chytlo, že si kávu budou dávat až po druhém ranním čůrání, takže když se náhodou někdo někdy zapomněl, tak mu všichni zdvořile chybku připomněli.
Pro dobrotu na žebrotu
Problémem začala být až zelenina. V práci jí to se zeleninou celkem šlo. Se zeleninou k jídlu nebyl problém, dokonce i pár kolegů si s ní začalo vypínat hlad. Jakmile však Míla dorazila domů, zelenina se ke slovu dostávala pouze sporadicky. Po nějakých dvou týdnech hledání skulinek pro zeleninu k večeři jsem zjistil, že největší problém Míly je její manžel. Ten prý vyžaduje denně teplou večeři a nejraději má českou klasiku. Míla dokola dělala to, na co byl manžel a děti zvyklí. Chtěla se k nim chovat hezky až tak moc, že k sobě přestala být upřímná a začala ignorovat své cíle.
Jedna okurka je k večeři málo
Další týden se Míla rozhodla pro změnu a domluvili jsme se, že navrhne manželovi, že začne večeře vylepšovat o zeleninu. Navrhla mu, že by k španělským ptáčkům s rýží udělala brokolici na páře. Manžel souhlasil, ale ani on, ani děti se brokolice ani nedotkli. Míla se cítila z jejich chování zdeptaná a ptala se poté manžela, jestli mu zelenina vadí. Na otázku, jakou zeleninu by si ke španělskému ptáčkovi dal, odpověděl, že mističku okurkového salátu. Natěšená Míla vylepšila tudíž další klasiku o okurkový salát z jedné okurky. Na další schůzce se mnou si však uvědomila, že ¼ okurky jí neposkytne dostatek vlákniny k vykartáčování lepivých nestrávených zbytků rýže a masa a také neposkytne dostatečné množství vlákniny k regulaci krevních cukrů, které po jakýchkoli přílohách střemhlav rostou a s nimi i inzulín, kterého intoleranci řešila.
Pocit, že je to fér, chutná jak zmrzlina
Jejím cílem bylo jídlo s většinou zeleniny, manželovo zase udržet si svůj standard – teplé klasické večeře. Jejich řešením byl kompromis – já ustoupím, ty ustoupíš, sejdeme se někde na půl cesty. Nepřinesl jim nic, co by stálo za zmínku. Její touha být milou, příjemnou a zůstat v bezkonfliktní zóně, míjela cíl. Míla cítila, že tento nesoulad v cílech, hodnotách a názorech, ačkoli na první pohled vyřešený, přinášel častěji větší tvrdohlavost v jiných oblastech, ve kterých se s manželem přeli. Neviděla, že kompromis jí nejenom připravil o možná řešení, ale také cítila nespravedlnost z výsledku, kterou tvrdohlavostí oplácela manželovi při jakékoli možné konfrontaci. Při kompromisu obě strany něco ztratí, aby mohli dosáhnout legitimního a spravedlivého výsledku. Když je to fér, tak se nám aktivují stejné části mozku, jako když si dáme zmrzlinu. Spravedlnost tedy chutná jak zmrzlina.
Kompromisy to sú krysy
Znáte tu písničku od Elánu Kompromisy, nebo ne? Člověk je stavěný na kompromisy a studie ukazují, že jsme ochotni začít pracovat proti našim zájmům, pokud si myslíme, že je to fér (nebo méně nefér). Evolučně nám tento způsob myšlení dával výhodu, žili jsme v komunitách, potřebovali jsme zajistit spolupráci, sdílet zbytky úlovku a začít mezi sebou obchodovat. V mnoha situacích může být kompromis jednoduchým řešením.
V barteru to funguje, ale…
Představte si, že já prodávám koš na houby a vy zase vajíčka. Za můj koš chci 12 vajec, ale vy mi chcete dát pouze 8, a když se sejdeme na 10, tak jsem s tím spokojený a věřím, že vy také. Když však chce Míla jíst doma více zeleniny a skončí s mističkou okurkového salátu, nebo s brokolicí, které se nikdo nedotkne, tak je to sice kompromis, ale k žádnému novému řešení nedošlo. Vysvětlil jsem jí, že je to boj s větrnými mlýny, který časem určitě prohraje. Ve složitém prostředí je lepší mít více možností než tu jednu, se kterou jedna ze stran více méně nesouhlasí. Ze dvou možností získala díky kompromisu jenom jednu – průměrnou. Žádná výhra, i když v mozku chutnala jako zmrzlina.
Roušky, Trump a kompromisy
Když nemůžeme jít do přijatelného kompromisu, začínáme polarizovat. Míla se začala o jídle bavit se svou náctiletou dcerou, která jí najednou držela stranu, a ze sjednocené rodiny se staly přes noc dva tábory strávníků. Jak vidíte, reflexní reakce nejsou stavěné do dnešního složitého světa. Je to vidět i na Brexitu, rouškách, nebo Trumpovi. Většinou naše myšlení problémy zjednodušuje a začne věřit tomu, že ti, kdo přemýšlí jako my, mají pravdu a ti kdo ne, jsou nepřáteli. Peter Coleman ve svých výzkumech zjistil, že když slyšíme kontroverzní (opačný) názor o tom, čemu věříme, tak to paradoxně nevede k uvolnění našich závěrů a k našemu otevření se novým možnostem, ale k zesílení našeho přesvědčení v to, čemu jsme věřili před tím. Naše myšlenkové klece se zpevnily a drží nás uvězněné v našich starých způsobech myšlení.
Konflikt může být cesta k lepším výsledkům
Také miluji s někým souhlasit, ale ve složitých situacích je kompromis opravdu špatný, a co je ještě horší, polarizuje nás vůči ostatním a místo spojování se oddělujeme. To klíčové je začít předělávat naše chápání toho, co znamená souhlas a co konflikt. Ne, nemusíte si vytvořit hroší kůži a začít jednoznačně vysvětlovat, co chcete, jde to i najednou. Můžete pochopit konflikt a zároveň prohloubit vztahy a zvýšit počet možností řešení. Prohloubit vztah, ne jej riskovat. Konfrontovat za účelem pochopení. Jde o to využít konflikt více k řešení, než k výhře. Řešení je o vzájemném pochopení s cílem najít třetí a čtvrtou možnost, kterou nikdo nezvažoval.
Od klasiky do Thajska
Míla si to uvědomila a pochopila, že naslouchat, aby se dozvěděla víc, bylo skvělým začátkem. Její manžel měl rád klasiku, protože se bál zkoušet nové věci. Uvědomil si však, že tento postoj může překonat a otevřít si perspektivu k novým možnostem, bez posuzování a odsuzování. Domluvili se, že je oba baví italská a thajská jídla, kterými začnou postupně měnit a vylepšovat jejich klasický jídelníček. Míla se dokonce přihlásila na kurz asijské kuchyně. Nakonec se shodli, že je nejvíce baví thajská kuchyně a jejich spotřeba zeleniny narostla o 1000 %. Pomohlo to nejenom Míle, ale i její manžel si vylepšil vitalitu a čím je starší, tím více si toho váží. Nehledě na to, že to vylepšilo a upevnilo jejich vztah. Jak vidíte, ve složitých situacích je lepší pomalejším tempem pokračovat ve dvou, nebo třech variantách řešení. Pokračovat v nesmyslné jediné variantě kompromisu vám ani vztah, ani kvalitu jídelníčku nevylepší.
Nejlepší otázka na závěr
Jedna z nejlepších otázek, které mohou při pastičkách tohoto typu transformovat myšlení člověka je ta, kterou vymyslela koučka Catherine Fitzgerald: Může tato neshoda/konflikt prohloubit náš vztah? Zdravý životní styl je celková transformace, díky němuž můžete dokonce i prohlubovat vztahy a nalézat nové možnosti řešení, na první pohled, neřešitelných problémů.
Na co tedy čekáte? Až Vás sekne v zádech, nebo až Vám zjistí vysoký krevní cukr? Vím, že každý z Vás je jiný, zavolejte mi a probereme vaše problémy a nalezneme cestu k cíli, kterého vám pomůžu dosáhnout. Ano, začneme už v únoru, tady je moje číslo: 736 766 878.
