Pokud ano, pak jistě víte, jak dlouho jste si museli mýt ruce upatlané od těsta. Je jedno, jestli je těsto syrové, nebo už prošlo pečením a je úplně jedno, jestli je z celozrnné, hladké mouky, jestli obsahuje klíček, obal, vlákninu nebo je to jenom „mouka“ s vodou a cukrem, nebo se solí.

To podstatné je, že takováto substance nám doslova ucpe střevo: naše střevo si pro zjednodušení představte jako rouru od vysavače. Dovedete si představit, že do roury od vysavače pošlete dvakrát denně těsto na chleba? Stačí dvě hrsti. Jak dlouho by vám trvalo, než se vám ji povede vyčistit? Pro mě je to nepředstavitelný úkol, protože naše střevo nemá ruce.

Takže, pokud tam za těmi chleby, kterými se plníme obvykle dvakrát denně, nepošleme pořádný kartáč, který vše vyčistí, pak díky složení mouky (obsahuje 23 000 unikátních proteinů – proto nám to tak dlouho trvalo, než jsme zjistili, jestli je prospěšná, nebo ne) nám její sloučeniny, jako jsou WGA, lepek a lecitin, můžou poškodit naše střevní tkáně.

Inženýři přírody vytvořili mezi všemi druhy obranné mechanismy, kterými se snaží čelit predátorům. Ano, některé mají ostny, jiné imunitu, nebo čelisti, ale rostliny, ty se musí spoléhat na vnitřní ochranu. Proto semena travnatých bylin, jako např. rýže, pšenice, žito, špalda mají výjimečně vysoké hladiny speciálních proteinů – lecitinů, které působí jako „neviditelné ostny“. Co je ještě horší, lecitiny jsou vůči tradičním formám přípravy, jako vaření, klíčení, nebo fermentace (kvašení/kynutí), rezistentní.
Takto poškozené tkáně střeva mají narušenou propustnost a uvedená substance (natrávené mouky) nám v našem střevě, pokud ji dostatečně rychle nedostaneme pryč, vytváří půdu pro plísně, bakterie a jiné parazity.

Jak se však těmto negativním následkům vyhnout? Cesty jsou dvě.

CESTA PRVNÍ – ODLOUČENÍ

První cestou je vyloučení výrobků z mouky z vašeho jídelníčku.

Krokem číslo jedna není samotné vyloučení, ale naopak hledání. Musíte si najít nové recepty, které vám vaše snídaně a večeře s chlebem, cereáliemi, nebo pečivem, nahradí tak, abyste si na chleba ani nevzpomněli.

Začněte postupně – jedna nová snídaně, nebo jedna nová večeře bez pšenice týdně. Za pár týdnů budete mít několik receptů, které jsou bez moučných výrobků. Zapomeňte na hledání zdravé pšenice – to je jako byste hledali zdravé cigarety – prostě neexistují.

CESTA DRUHÁ – URYCHLENÍ

No a druhou cestou – myslete na to, jak snížit čas, za který natrávená mouka opustí vaše střeva. Jak? Kartáčem. Kartáčem může být hodně zeleniny, která obsahuje vlákninu –  a tím nemyslím dvě rajčata, pár koleček okurky a dva plátky papriky. Před 40 lety obsahovala naše strava cca 40 g vlákniny denně. Dneska ji máme v průměru do 10 g. V průměru!!! Vláknina nám nejen ovlivňuje zpracování cukrů a ukládání tuků, ale také pomáhá střevům s očistou – stejně jako vláknina, kterou používáte na odličování (myslím ženskou část populace mých čtenářů). Takže postupně, nebo naráz začleňte k jídlům s chlebem tolik zeleniny, aby se její množství rovnalo objemu samotného pečiva.

Začněte postupně – přistupujte k chlebu, nebo pečivu jako k příloze, k něčemu, co není vůbec důležité. Soustřeďte se na to důležitější – na to, kde jsou živiny, ne na to, kde jsou jenom kalorie a lepek.

…a když mouku z jídelníčku začnete posouvat z první příčky někam dolů,  můžete pocítit návaly chutí na chleba nebo pečivo. Nebojte se, jen si uvědomte, že je to znak toho, že se vaše tělo zbavuje pozůstatků mouky a toho, co jste s moukou do těla dostali.

Poté začnete cítit takové prázdno. A to prázdno se vám začne zvětšovat. Nebojte, nebude to prázdno sociální izolace. Bude to prázdno vašich střev.

Možná i prázdno, o kterém zpívá Cranberries v písničce Empty.

Vaše střeva se začnou více hýbat, zvětší se množství dobrých bakterií a skutečnost, že nemusíte jíst chlupy, kopyta a nehty z Číny – myslím ten bílý prášek E 920, který se do pečiva přidává – vám přinese lepší pocit,  větší svobodu. A svoboda je, když nemusíte, protože máte i jinou volbu.

Pin It on Pinterest

Share This