Ten, kdo se jednou rozhodl, že začne na sobě pracovat, se určitě dostal do bodu, že si něco naplánoval, ale pokaždé se z nějakého důvodu k tomu nedostal.

Je úplně jedno, jestli šlo o pravidelné cvičení, omezení čokolády, nebo kávy, neschopnost vypít 30 ml na kilo váhy pro optimální pitný režim atd. Prostě plán jste měli, ale to, co jste skutečně udělali, bylo nakonec úplně něco jiného.

Vnímám tam dvě roviny, které nám pomůžou posunout se o krok, nebo víc, směrem ke svým cílům.

Tou první je uvědomění si informace. Přesně tak, jak jsme si někdy v mládí uvědomovali spoustu jiných informací. To, že muchomůrky se nejí, protože jsou jedovaté, že tygrovi se ruka do klece nestrká a spousta jiných, na které máme v hlavě odpověď: PROSTĚ NE! Ale je tam i spousta jiných, na které je odpověď: PROSTĚ ANO! Pokud mi něco nedělá dobře tak PROSTĚ NE! I když by to dělala půlka planety. A pokud mi něco prospívá, tak PROSTĚ ANO, i když budu na světě sám, co to jí, nebo používá.

Ten problém není ve formě, jakou se k nám ta podstatná informace dostala. Informace není účinnější, pokud si něco přečteme, než když si to vyslechneme, nebo si to prohlédneme ve videu. Ten problém je v tom, že informace k nám jednoduše nedojde. Jakoby zůstala stát před našimi dveřmi, my nějaký čas víme, že tam je, ale nevpustíme ji a tudíž pro nás nemá žádnou hodnotu.

Pokud si například na netu přečteme, že káva nám zatěžuje ledviny a není vůbec vhodné, když jich vypijeme třeba 5 denně, a už vůbec ne, když chceme hubnout –  tak k tomu, abychom počet káv snížili na přijatelné minimum, nestačí si daný článek jenom přečíst, ani tu samou informaci slyšet od lékaře, nebo vidět ve videu, ve kterém k nám promlouvá nějaký vědec.  Pouze pokud si to uvědomíte, může být výsledek úplně jiný.

Pokud si tedy něco uvědomíte, tak výsledkem tohoto něčeho může být jenom jednoznačné PROSTĚ ANO, nebo jednoznačné PROSTĚ NE. Dojde tam k menšímu nebo většímu AHA efektu. Čím rychleji se naučíte si uvědomovat prospěšné a neprospěšné věci, tím rychleji se můžete posunout směrem ke svému cíli.

Tou druhou rovinou je uvědomení si, že život je těžký. Ano, život je těžký. Toto není moje soukromé pesimistické prohlášení, ale velmi důležitý bod, díky kterému se posunete o kilometry dál. Důvodem je to, že když si uvědomíte, pochopíte a přijmete za své, že život je těžký, tak vás to přestane znepokojovat.

PAUZA VE ČTENÍ – zastavte se a zkuste si na chvilku uvědomit, že život je doopravdy těžký. Život je těžký. Stačí 20 sekund.

Máte?

Síla, co?

Někdo cítí uvolnění, jiní zase lépe a volněji dýchají. Každý vjem, který se s uvědoměním toho, že život je těžký, spojuje, je vaším soukromým indikátorem změny.

 

Po uvědomění jedné, nebo obou rovin budete připraveni na výzvy, problémy a nepříjemnosti, které bez ohledu na to, jestli je chceme nebo ne, k nám někdy dorazí.

Navíc, uvědomění toho, že život je těžký, je takovou naší soukromou mobilizací sil. Díky tomu, místo lamentování, jsme schopni postavit se čelem problémům a změnám a snadněji se začít posouvat ke svým cílům.

Pin It on Pinterest

Share This